Jak efektivně emitovat firemní dluhopisy

Emise dluhopisu může být pro podniky vhodným způsobem, jak získat zdroj financování. V čem spočívají její výhody a jak taková emise probíhá?

Co je to dluhopis a jak funguje

Dluhopis je obecně definován jakožto cenný papír tzv. na řad nebo na doručitele (česká právní úprava však neakceptuje dluhopis jako cenný papír na doručitele) nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů a další povinnosti.

Emitovat jej může stát, územní samosprávný celek (kraj, obec) nebo obchodní korporace (právnická osoba). V případě obchodních korporací tvoří hlavní motivaci vydání dluhopisů získání potřebného kapitálu. A to například na rozšíření prostor, nákup potřebného vybavení nebo zkrátka jiný rozvoj podnikatelské činnosti.

Dluhopisy patří společně s akciemi mezi nejvíce frekventované cenné papíry. Nejčastěji je emitují velké podniky a korporace nebo banky. Emise dluhopisů ale má využití i v případě menších společností. 

Proč zvažovat emisi podnikových dluhopisů

Korporátní dluhopisy představují alternativu bankovních úvěrů, leasingu a populárního P2P financování. Oproti bankovním úvěrům mají ale řadu výhod.

První zásadní předností korporátních dluhopisů je jednoznačně vyšší objem získaných financí. Dáno je to tím, že banka primárně posuzuje zajištění a celkovou ekonomickou výkonnost firmy. Což výši úvěru limituje. Navíc je potřeba řádně výsledky hospodaření doložit, což znamená pro podnikatele i výraznou administrativní zátěž.

Zájem o korporátní dluhopisy na straně investorů posilují i dlouhodobě nízké sazby na spořicích účtech. Tato forma investování je tak pro potenciální zájemce zajímavější. Benefitem je i to, že investor zapůjčující své prostředky na tomto základě nedisponuje právy na řízení společnosti. Z cizího kapitálu plynou také daňové výhody – vyplacené úroky si společnost může odečíst od základu daně.

Jak probíhá emise korporátních dluhopisů

Prvním krokem je rozhodnutí statutárního orgánu emitenta o vydání dluhopisů. Dále platí, že emitent může vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky. Ty však není nutné nechat schvalovat ČNB.

Dalším bodem je rozhodnutí mezi tzv. veřejnou a neveřejnou nabídkou. Dluhopisy mohou být vydány ve třech režimech:

• veřejná podlimitní nabídka, kdy objem emise nesmí přesáhnout ekvivalent 1 milionu eur
• neveřejná privátní nabídka, kdy počet oslovených investorů nesmí přesáhnout 149
• veřejná nabídka s prospektem schváleným ČNB bez objemového a propagačního omezení

Dluhopisy lze vydávat jako nezajištěné, což je častější případ. Případně mohou být zajištěné, a to formou ručitelského prohlášení vlastníků emitenta nebo zajištěné zástavním právem k movitým či nemovitým věcem, v takovém případě je však potřeba využít agenta.

Následuje samotné spuštění nabídky, vypořádání nákupů dluhopisů a předání dluhopisů investorům, průběžné placení kuponů z dluhopisů a splacení dluhopisů na účty investorů.

Právní aspekty emise dluhopisů

Emise dluhopisů se v Česku upravuje příslušnou legislativou, kterou je potřeba dodržet. Stěžejní právní úpravu v tomto směru tvoří zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Ten definuje i náležitosti emisních podmínek.

V emisních podmínkách musí být obsaženy následující informace:

• označení cenného papíru jako dluhopis, údaje identifikující emitenta, jmenovitou částku, výnos dluhopisu,
• informace o tom, zda jde o listinný dluhopis, imobilizovaný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír,
• lhůta pro upisování emise, emisní kurz, informace o výnosu,
• způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům,
• identifikační označení dluhopisů téže emise,
• způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů, způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací dluhopisu,
• popis toho, zda a v jakém rozsahu emitent a emise skutečně podléhá dohledu České národní banky.

V případě veřejné nabídky bez omezení objemu je nutno vypracovat i tzv. prospekt, který obsahuje informace o emitentovi (například jeho charakteristika, rizika, ovládající osoby, auditorem ověřené účetní výkazy a další) a v některých případech uvádí i informace o nabízených cenných papírech.

ČNB při schvalování prospektu však posuzuje pouze úplnost údajů v něm obsažených, nikoli hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta.

Vydávání korporátních dluhopisů tedy představuje proces, který vyžaduje splnění řady náležitostí. Proto se jednoznačně vyplatí spolehnout se při něm na odborníky a absolvovat konzultaci se specializovanými poradci na stránkách – Parkerhill.cz.